El Estor, 4.- 5.3. 2008

5. března 2008 v 23:45 | ghostdog |  Guatemala 2007-8
Plavim se zpet do guatemaly, proplouvam kanonem a relaxuji pod termalnim vodopadem FOTKY PRIDANY

V utery rano, o neco drive nez bylo v planu, opoustim Belize. Vse probehne vice nez hladce - celnici jsou mili a nechcteji zadne vsimne (krome oficialni exit tax na kterou dostanu potvrzeni), smenarniky spis musim premlouvat aby mi neco vemenili nez je odhanet jako jinde a lod, tedy spise lodka i kdyz v LP pisou o trajektu, jede presne na cas. PO hodinove plavbe jsme v Puerto Barrios v Guatemale. Guatemalsti celnici tentokrat zadny uplatek neocekavaji takze za par minut uz sedim v autobuse k la Ruidosa, kde presedam do mikrobusu, ktery me hodi az do Rio Dulce. Mela jsem v planu tam zustat jednu dve noci ale idylka na brehu jezera, jez jsem si predstavovala se nekonna. Privita me mestecko s jednou prasnou rusnou ulici a predrazene zatuchle hotely bez vyhledu na jezero v jednom z nichz na me jako bonus vybafne zaba. Ne diky. Rozhodnu se pokracovat okolo jezera do el Estor. Ne ze by to bylo kdovijak idylicke misto ale hotel je docela obstojny a prirodni krasy jsou odsud blize nez s Rio Dulce. Zbytel dne se poflakuji po okoli a snazim se najit obstojny internet. Bohuzel jediny je zrejme oblibenym mistem zdejsi mladeze. Pro tyhle nevychovane fakany jsem zrejme hlavni atrakci dne takze se odrthnou od svych videoher, chyti se operadla me zidle a cumi mi do monitoru. Zrejme budouci mistri sveta v cumene.
Dalsi den rano se vypravim za nedalekymi prirodnimi atrakcemi. Prvni konduktor si rekne za osmikilometrovou jizdu o 15Q (v CZKx2,3) takze radsi pockam na dalsi bus a jedu jako guatemalci za 5Q. ne ze bych tech 15Q nemela ale zlodeje, pokud nemusim, podporovat nebudu. Pred devatou, jeste nez ti nahore roztopi mistni 40-ti stupnovou saunu, jsem u usti kanonu Boqueron. Nekde jsem se docetla ze si musim pronajmout lodku a tak jsem vzhledem k tomu, ze prilid neduveruji svym plavebnim schopnostem, radsi vse dulezite zabalila do igelitaku. Toto opatreni se ukaze byti zbytecne protoze lodka se pronajima i s lodivodem - snad 10-ti nletym klukem z blizke vesnice. On padluje a ridi vratkou lod vydlabanou z jednoho kusu dreva a ja se pouze kocham a fotim. Plujeme uzkym kanonem, jez si reka vyhlodala do naruzovelych skal a krome me a meho lodivoda nikde nikdo. Akorat z okolni bujne tropicke vegetace obcas zaskrehota ptat ci opice. Kanon se tahne pouze do delky dvou, tri set metru ale je dechberouci.
Vracim se do vesnice a ceklam na dalsi bud, ktery by me odvezl do raje cili k vodopadu el Paraiso. Pul hodiny nikde nic az se pririti auto s reprakama propagujici jakousi limonadu. Jeho ridic me vcera videl na netu takze sam od sebe zastavi a hodi me kam potrebuji. Vodopad el Paraiso nese sve rajske oznaceni zaslouzene. Ve stinu uprostred stinneho pralesa pada horka sirou pachnouci voda z desetimetrove krapnikove skaly do chladive pruzracne ricky. Po ranu zde neni ani noha takze mam minimalne hodinu cely raj pouze pro sebe. Nejvice si to uzivam za vodopadem pod previsem zdobenym krapniky. Stojim ve studene vode ktera se prave micha s tou termalni. Proste el Paraiso.-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama