San Pedro, 15.2. 2008

18. února 2008 v 1:33 | ghostdog |  Guatemala 2007-8
Navsteva cokoladoveho maga a konec me mezinarodni izolace

Zahy po nasem prijezdu do Guatemaly (uz pred mesicem a pul!) jsme v Xele poprve narazili na roztomile, originalni cokoladove "salamky" balene do pestrobarevnych hedvabnych papiru reprezentujicich jednotlive prichute a opatrene etiketou s napisem "Artesanal chocolate Diego" a s obrazkem lago Atitlan.
Jako pravoverna cokoholicka jsem nemohla jinak nez si okamzite vytvorit zavislost. Vizualne sice mirne pripomina fekalie ale ta chut! Kdyz poprve ochutnate mate pocit jakobyste dosud zadnou cokoladu neokusili. Muj posledni den ve skole jsem pak pozadala sveho ucitele Luise jestli bychom nemohli mistra Diega navstivit.
Souhlasil a tak jsme se vydali pres skolni hriste okolo konskych ohrad a mlynu na odslupkovavani kavy az k nenapadnemu domku na okraji San Pedra. Vzhledem k tomu, ze cokoladky prodavaji v kazdem druhem café ci restauraci ve vsech turistickych mistech Guatemala cekala jsem velkou manufakturu s desitkami zamestnancu. Misto toho me sympaticky inteligentni ctyricatnik v cistoskvouci lososove kosili uvedl do vykachlickovane mistnosti 2 krat 3 metry.
Bohuzel cokoladu vyrabi jen dvakrat tydne (zbyle dny ji bali, vybarvuji a lepi etikety) a ja jsem se do terminu zrovna netrefila.-( Takze mi don Diego cely proces alespon dopodrobna popsal a vysvetlil a zdalo se ze ho i tesilo, ze se nekdo o jeho podnikani zajima. Recept zdedila rodina po pratete Diega a peclive ho strezi. Neni divu, protoze v San Pedro ze uz objevili plagiatori. V kostce vse zacina prazenim a drcenim kakaovych bobu (rostou u more v San Pedro je na ne zima), do kterych se pak prida mleko (jen do dvou prichuti ne) a cukr. A pak uz jen cela rodina se ctyrmi zamestnanci rucne cokoladu upravi do podoby salamku. Loucim se s donem Diegem a pote i s Luisem a specham na lod do Panajachelu, kde mam vyzvednou Soniu a Reginu. Vse klapne, holky dorazi na stanoene misto a zatim jsou nadsene. Stejne jako ja, protoze si konecne muzu s nekym pokecat cesky (po vice nez dvou tydnech, kdy jsme mluvila jen spanelsky a anglicky). Vecer jeste v San Pedru absolvujeme kulturni vlozku v podobe navstevy procesi, ktere se konna kazdy patek vecer 40 dni pred velikonocemi. Den zakoncime par cubalibre ve spolecnosti cechu, kteri studuji v Antigue spanelstinu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama