el Mirador podrobneji, 20. - 25.2.2008

29. února 2008 v 18:55 | ghostdog |  Guatemala 2007-8
el Mirador podrobneji

Ve stedu v pul sestet rano nas nemilosrdne vyzene s posteli zvuk budiku. Popadneme batohy a spechame pred cestovku abychom tam jeste pul hodiny cekaly na zbytek poklidsne snidajici vypravy. Po pul hodine konecne vyrazime mikrobusem k severu. Solidni asfaltka prechazi v prasdnou kamenitou cestu obklopenou ranci s rozlehlymi pastvinami, na nichz se krmi cistoucke kravy indickeho typu s hrbem za krkem a s vejirovitym podbradkem. Po trech hodinach jizdy jsme v zakladnim tabore - v posledni vyspe civilizace ve vesnici Carmelita.
Nas servisni tym nalozi 7 mul zasobami, vodou, stany a nasimi redukovanymi batohy a cela vyprava (= 3 anglicani, 2 norove, 1 norka, my tri cesky + pruvodce Alex, jeho asistent Daniel a dva mulovodici) vyrazi sviznym tempem do dzungle.
Anglicani a NOrove chvili vedou debatu o tom, jestli jdeme lesem ci dzungli. Nejdrive se kloni k lesu, ale pote co nam nad hlavami zacnou skakat opice a pote co potkame tretiho hada definitivne uznaji ze jsme v dzungli. Moje predstava dzungle zformovana pod vlive rousseauovych obrazu se vsak zcela nenaplnila: pripadam si spis jako v hustem lese, ktery se od toho naseho lisi vegetaci, jez pripomina zvetseniny nasich pokojovych rostlin.
Cesta vede vetsinou po rovine a ve stinu a pochod nam zneprijemnuje akorat jeji povrch ze ztuhleho bahna se vzorkem tisicu mulich kopyt. POzde odpoledne dorazime k prvni vetsi pyramide, jez je pozustatkem mayskeho sidliste Tintal. Na vrcholek chramu temer zcela pokryteho bujnou vegetaci se vydrapeme tesne pred zapadem slunce o otevre se nam stejny vyhled jako archeologum, kteri kdysi pyramidy v petenske dzungli objevili: nekonecny zeleny ocean korun vzrostlych stromu se siluetami dalsich chramu v dali na obzoru. Usiname za zvuku dzungle po necekane luxusni a vydatne veceri.
2. den za usvitu se vydavame na sedmihodinovy pochod k el MIradoru, jez jsme predchoziho vecera videli kdesi v dali na obzoru. Ceka nas 36 kilometru takze jdeme vice nez svizne. Cestou si odskocime prohlednout dve poloodkryte pyramidky s poetickym nazvem la Muerta (Mrtva).
Nejednou se nam nad hlavami ozve typicke 'how, how, how…' pripominajici pokrik spartanskych fanousku adresovany hracum soupere tmave pleti. Poprve si muzeme prohlednou howler monkey neboli vrestany - cerne opice zname svym hlasovym projevem prechazejicim z poklidneho houkani az ve skreky, ktere jsou slyset az v 3 hodiny chuze vzdalenem miste. Pokracujeme dal a po ceste konverzujeme s asistentem pruvodce DAnielem o tom, jak to chodi v Guatemale a u nas. Prekvapivym zjistenim je treba, ze nezna slovo dane. Zda se ze zadne neplati. Najednou bse pred nami rozestoupi dzungle a staneme na solidnim fotbalovem hristi. Jsme v taboristi u el Miradoru, kde stravime dve noci.
3. den je venovany prohlidce zbytku mesta zvaneho el Mirador. Da se sem dosatat pouze pesky nebo vrtulnikem jste li dostatecne bohati nebo jste li donatorem probihajiciho archeologickeho vyzkumu pod vedenim Richarda Huntera. Vylezeme postupne na vsechny vyznamnejsi pyramidy v okoli nazvane povetsinou po okolni faune. Na uvod si dame vrchol grupo del Danta - 68 metru vysoke 4 urovnove pyramidy, ktera je pry nejvyssi stavbou v celem mayskem svete.
Pokracujeme pres grupo del pavo (neboli skupinu krocana) s obri maskou ze stuku zakrytou bohuzel nevkuisnym cernym igelitem k opicimu chramu cili templo de monos, ktery dela cest svemu jmenu. Z jeho vrcholku je mozne pozorovat tlupy spider monkeys predvadejicich artisticke sestavy na vrcholcich stromu.
Od opic se vydavame k chramu s kreativnim naxvem estructura 313, jehoz steny zdobi zbytky stukovych reliefu stejne tak jako pyramidu Garras del Jaguar neboli drapy jaguara. Prave do nitra tohoto chramu se podivame po setmeni. Podari se nam podplatit strazce, kteri pres prisny zakaz Richarda Huntera otevrou vchod, nahodi generator jez rozsviti retez vanocnich svetylek v utrobach pyramidy a po malych skupinkach nas pousti dovnitr. Plazime se jako spiklenci rozpalenym tunelem az narazime na castecne odkrytou vnitrni pyramidu (mayove meli totiz ve zvyku na stare pyramidy pridavat stale nove vrstvy) se zachovalym reliefem - obri cesnocervene natrenou maskou chranenou glyfem na kazde strane. Kdyz si ze zebriku prohlizim nekolik metro vysoky oblicej davneho boha ci hrdeho vladce mam sto chuti z hlavy helmu, kterou nas vybavili, pred tim co dokazala davna civilizace uprostred nehostinneho pralesa.
4. den je naplanovany pouze kratky presun k ruinam Nakbeh. Uz pred polednem dorazime k taboristi ve stinu stromu na jednom z nichz je hrdy napis Nakbeh city center.-) Po obede se vydame na obhlidku zbytku mesta. Zacneme v byvalem mestskem parku (I kdyz se mi nezda ze by mayove nejakev meli). V korunach byvale parkove vysadby si uziva zrovna siestu rodinka vrestanu. My jsme zrejme vitanym zpestrenim nebot po nas zacnou hazet suche vetve a smat se tomu. Radsi utikame ke zbytkum mayskych podzemnich krytu, jez pry slouzily mestanum jako utulek pred neprateli. Daniel odstani kamenny poklop a po jednom se muzeme spustit do uzke diry.
Pak si jeste vylezeme na dve obligatni pyramidy a kochame se uchvatnym I kdyz uz trochu monotonnim vyhledem. Pred spanim ze sebe oberu snad 20 pidiklistat (cca 10x mensich nez u nas). Doufam, ze tyhle male s…. nejsou infikovane.
5. den Vetsinu predposledniho dne stravime ostrym pochodem pralesem. Jdu prvni a funguji jako hlavni plasic hadu. Vetsina se mi sama rychle klidi z cesty az na jednoho dvoumetroveho hnedozeleneho, ktereho si vsimnu az pote co na nej mam nakroceno. Radsi ustupuji do stredu peletonu. Ani na jeho ocasu neni ale bezpecno jak zjistila Sonia pred kterou spadl ze stromu smrtelne jedovaty had a uz uz se stavel na zadni aby zautocil. Do taboriste la Florida dorazime az k veceru. Po hadich extempore se jen rychle umyjeme v rybnicku s hnedou vodou, snime spagety a jdeme na kute.
6. den Rano si prohledneme mistni pametihodnosti v podobe narodniho stromu la Ceiba a jedne zpolaodkryte pyramidky a pak uz hura civilizace! Za dve hodiny jsme v Carmelite a za dalsi tri ve Floresu. CEle odpoledne zasvetime snaze o zcivilizovani se…prece jenom sest dni v dzungli a 160 kilometru da cloveku zabrat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama