San Cristobal, 29. a 30.12.

4. ledna 2008 v 2:23 | ghostdog |  Mexiko 2007
Sarm horskeho kolonialniho mesta, mexicke lahudky a indianska vesnice

Okolo poledne prijizdime do horskeho mesta San Cristobal de las Casas. Lezi ve vysce 2100 m.n.m. - pres den je tady prijemnych 25 stupnu provazenych jemnym vankem z okolnich borovicovych kopcu. Vecer se vsak rychle ochladi a v noci spime ve spacaku v termopradle. Vsechny domy ve meste, at nove nebo ty kolonialni, jsou natrene jasnymi barvami.
Podobne zari i fasady kostelu, ktere oproti okazalym kamennym oaxackym katedralam pusobi nepomerne strizlivejsim dojmem. Dva ze svatostanku stoji na kopeccich odkud shlizi na mesto a jeho prekrasne okoli.
San Cristobal lezi ve state Chiapas, ktery patri mezi ty chudsi v mexiku (jehoz ekonomika je jinak srovnatelna s tou nasi) a jezdi sem pomerne hodne turistu a mestem se proto potloukaji davy neodbytnych zebraku a prodavacu. Nekdy je skutecne tezke zachovat klid a slusnost. Treba kdyz nam usmudlane dite strka zelvicku s hybajici se hlavickou primo do talire, z nehoz jime. Jidlo je samostatna kapitola nasi navstevy san cristobalu.Pro skvele snidane se da zajit do nektere z mistnich pekaren. Pecivo od cca 3 pesos si clovek muze sam vybrat pomoci tacu a klesticek, ktere vyfasuje u vchodu. Nasim favoritem byli cokoladove muffiny a karamelove donuts. Na ostatni jidla chodime do vetsinou cafe lupita naproti nasemu hotelu. Zvlastni cenu si zaslouzi jejich syrove enchiladas v zelene omacce a bramborove empanadas plnene ovcim syrem. Jednou jsme se nechali zlakat mistnimi do hojne navstevovane polivkarny. Nebylo to spatne ale lupita je lupita. Po veceri si vetsinou jeste zajdeme na neco maleho na promenadu - treba na punc s obocem ci na kandovane fiky.
Druhy den mame namireno do indianske vesnice kousek za mestem. Nechame se zlakat letackem z turistickych informaci a vydame se tam na koni. Nastesti jsou opravdu hodni a klidni jak inzeruji a navic na evropske pomery dosti zakrsly takze mi necini potize se na ne vyskravat. Navic francouzka a mexicanka z nasi skupiny jsou na tom jeste hure - ty na koni nikdy nesedely. Chuzi a pomalym klusem jsme za pul hodiny v San Juan de Chamula. Tady dostavame na 90 minut rozchod. Je nedele, trzni den a na place pred kostelem je opravdu zivo. Mistni i lide z okolnich vesnic prisli prodat sve vyrobky a vypestky a koupit vse potrebne - na odbut jdou hlavne petardy a gumove boty ve tvaru damskych lodicek. Krome trhu je povinnosti kazdeho navstivit kostel. Lide se dovnitr cpou po cca 10-ti clennych skupinkach snad z jedne rodiny ci vesnice. Nektere skupiny nesou barevne pomalovane krize a po ceste ke kapli se modli. Temer vsichni maji na sobe nejakou cast kroje: zeny cerne ci bile clupate sukne z vlny a halenky sesivane z kousku pestrobarevnych latek, muzi haleny ze stejneho materialu jako sukne zen, bile platene kalhoty a nezbytne kloubouky. Dav nas vmackne dovnitr kostela a ze bychom jako bili meli platit vstupne v tu chvili nikoho nezajima. Uvnit ze hlava na hlave a prostorem se nese vune kadisla a stovek zapalenych svicek. Odnekud z nitra se ozyva cinkot sklenicek (snad s tequilou). Snazime se procpat dal - k sklenenym vcitrinam se soskami svatych pred kterymi by mistni meli obetovat v ramci modliteb za vse mozne slepice, alkohol nebo i cocacolu. Bohuzel bez uspechu.
Hotel Lucella - krasny, dvojluzak bez koupelny 100, vylet na koni 100/os, jidla v lupita od 18
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama