Ratanakiri - Ban Lung, 4. – 6.1. 2005

14. září 2007 v 12:45 | ghostdog |  Kambodža 2004-5
Z Phnom Penhu jsme se vydali smerem na severovychod k laoskym hranicim. Nasim cilem byla odlehla provincie Ratanakiri obydlena hlavne etnickymi mensinami.

Prvni dva useky cesty do Banlungu, busem a lodi po Mekongu, se zastavkami v provincnich hlavnich mestech, probehly bez sebemensiho zadrhele. Potize nastaly az pri treti etape na ceste ze Stung Trengu do Ban Lungu. Silnice spojujici tato dve mista se snad ani neda nazvat silnici - kamenito-hlinity rygol s pulmetru hlubokymi dirami by jiste poslouzil jako obtizny usek jezdcum kambodzske rallye. Nam vsak do smichu v taxiku s 6-ti dalsimi lidmi {mistni jezdi v desiti} prilis nebylo. Honza toto "dobrodruzstvi" nazval vcelku vystizne "kambodzska masaz". Samotny Ban Lung vypada jako kulisa ke kambodzskym westernovym filmum. Siroke nedlazdene ulice jsou lemovane patrovymi domy v pastelovych odstinech s monstroznimi balkony zdobenymi kycovitymi balustradami, po meste se prohani novodobi kovbojove na motorkach viricich vsudypritomny cerveny prach a na centralni trziste prichazi "indianske" squaw z ruznych kmenu prodavat svoje vyrobky a vypestky. Celemu komparzu sefuje velky serif Mr. Leng - drobny slachovity ctyricatnik v bile kosili, nazehlenych kalhotach s puky a lakyrkach ozdobeny nekolika zlatymi retezy a navoskovanym knirem kontroluje deni ve meste z terasy sveho Ratanak hotelu ci z kabiny luxusniho stribrneho 4WD. Po case jsme dokonce zacala podezrivat autory Lonely Planet ze spatne transkripce jmena mestecka - spravna forma je totiz zrejme Ban Leng a ne Ban Lung:-} Prave v nablyskanem koranu pane Lenga jsme se dalsi den vydali na vylet {moc jinych moznosti nebylo, protoze vetsina zajimavosti je dost daleko od mesta a Honza odmitl vzhledem ke stavu "silnic" pujceni motorky jako prilis riskantni podnik}. Z klimatizovane kabiny za poslechu Cafe del Mar {kdo by se nadal ze zrovna v takovem zapadakove narazite na neco jine nez vsudypritomny karaoke mix} jsme jako uchvatny film obdivovali ubihajici krajinu - vysoke travy obklopujici giganticke stromy bez listu, gumovnikove haje, kesu plantaze a hustou dzungli. Po hodine jizdy jsme dorazili k siroke rece, po niz jsme lodmo pokracovali k vesnici s cinskym hrbitovem. Po zaplaceni nezbytne "donation" jsme byli vpusteni do bananovnikoveho haje, v jehoz stinu odpocivali predkove vesnicanu jejichz podoba zustala zachovana v drevene polychromovane sosce. Na zpatecni ceste jsme se jeste zastavili v jedne, nad nase ocekavani, pomerne civilizovane "tribal village". Puvodni koncept vesnice s muzskym a zenskym domkem v centru sice zustal zachovan ale puvodni rakosovou stresni krytinu nahradil oblibeny vlnity plech. Stejne tak vetsina vesnicanu vymenila tucne tkane sarongy za bavlnena tricka, sortky a ksiltovky. Jejich etnickou prislusnost tak navenek vyjadrovali pouze sperky a rourky v usich starsich muzu {presne takove jako si muzete poridit v leckterem tattoo studiu}. Znechuceni luxusem 4WD jsme se dalsi den vydali na cyklopesi vlastivednou prochazku s jednim z mistnich pruvodcu, jejichz vydelky zcasti podporuji vesnicke komunity, z nichz pochazi. Po ceste vedouci "savanou", dzungli a plantazemi nas pruvodce seznamoval s mistni florou a se zpusobem zivota vesnicanu. Videli jsme dozravat kesu orisky a arasidy {fakt rostou pod zemi:-}, pozustatky po obradu pri nemz carodej lecil nemocneho {asi nevylecil nebot vzapeti jsme byli svedky pohrbu}, pasti na loveni vseho mozneho, vypalene diry ve stromech z nichz se ziskava smula na louce... Povedenou teckou za vyletem byla koupel v kristalove cistem jezeru uprostred lesa.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama