Makassar, Sulawesi, 23. -24.10. & 26. – 27.10. 2004

13. září 2007 v 10:29 |  Indonésie 2004
V pristavnim meste Makassar jsme se na nasich cestach zastavili jiz dvakrat a zrejme se stane take mistem naseho louceni se Sulawesi.

Hlucny a hekticky Makassar je spis prekladistem turistu na jejich dalsich cestach po Sulawesi nez klasicke vyletni mesto, ale i tak muze byt prijemne v nem par dni pobyt. Atmosfera milionoveho mesta je prodchnuta vuni prilehleho more. Krome nejparnejsi casti dne, kdy vetsina mistnich prerusi jakoukoliv cinnost a oddava se sieste, vane v makassarskych ulicich od more svezi vanek. Pritomnost vodniho zivlu je znat i na mistnim centralnim trzisti, kde se zpenezuje cast daru oceanu. Pro nejkvalitnejsi ryby je vsak lepe se vypravit do zdejsiho pristavu, kde brzo rano rybari prodavaji ulovky z predchozi noci. Neopakovatelnou atmosferu je mozno okusit pri zapadu slunce, kdy posledni paprsky ozaruji siluety uzkych stihlych plachetnic i mohutnych nakladni rezivejicich kolosu. Kolorit dotvari nekolik okolnich mesit z nich svolavaji muezzini verici k modlitbe {a k prvnimu jidlu protoze je ramaddan}. Zivot v pristavu vsak i pres stereo zpevy z mesit pokracuje nerusene dal. Na sire more vyplouvaji na nocni lov rybarske barky, z nakladnich obru je vykladano a nakladano nejruznejsi zbozi a na desitky metru dlouhem molu sedi desitky rybaru s vice ci mene amaterskymi udicemi a zkouseji sve stesti. Nejlepsim mistem na veceri v Makassaru je spolehlive Panti Losari - nekolik set metru dlouhe molo - silnice vybihajici do more, ktere je z obou stran lemovano desitkami restauraci nabizejicimi ruzne upravene morske potvory. Restauracky jsou osvicene nespoctem zarovek a z kazde z nich se line jina reprodukovana hudba, ktera je asi tak 4x do hodiny prerusena vypadkem proudu. Milovnici hudby {bez hudebniho sluchu} vsak maji i v techto chvilich vystarano - staci kyvnout na jednoho z desitek okounejicich dlouhovlasych pohrobku Boba Marleyho, ktery mu za pakatel "zazpiva" za vlastniho doprovodu na rozladenou spanelku. Centrem spolecenskeho deni je alespon pro muzske obyvatele Makassaru fotbalove hriste. Vchod na obrovsky plac se sezehlou travou je obklopen betonovym sousosim, v jehoz stredu se skvi monument v nadzivotni velikosti predstavujici zrejme nektereho z "vudcu" hrajiciho fotbal {mam super fotku snad pujde nekde vlozit}. Uprostred hriste behem nasi navstevy zrovna trenoval makassarsky tym za mohutneho povzbuzovani desitek zevlujicich vsech vekovych kategorii. Oblibenost fotbalu v Makassaru dokazujwe i fakt, ze makassarsti nevahali najmout ceskeho trenera:-}
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama